Brzdou je patování

V srpnu jsem se zúčastnil dvou turnajů EPD Tour a dvakrát jsem se umístil o ránu od Top Ten. Bylo to v Golf Valley u Mnichova a v Bad Waldsee.

Hřiště Golf Valley mě překvapilo svoji délkou a také výborným tréninkovým zázemím. Na drivingu jsme odpalovali Titleist NXT a k dispozici bylo pět(!) chiping greenů a tři putting greeny.

Hřiště ze zadních odpališť měřilo hrozivých 7100 metrů, ale organizátoři se rozhodli, že nám uleví a tak hřiště zkrátili na 6980 metrů. No, to už je opravdu Mickey Mouse...

Na turnaj jsme přijeli s Lukášem Tintěrou přímo z European Tour v Čeladné a těšili jsme se, jak to klukům z EPD natřeme. Byli jsme příjemně překvapeni, že spoluhráči se o turnaj živě zajímali a dokonce přesně věděli naše výsledky.

Úvodní kolo jsem zahajoval v 8.20 hodin, ale proti čeladenskému startu v 7.15 to ještě byla pohodička. Začátek byl jako z partesu. Zahrál jsme tři birdie, další přidal na sedmičce a byl -4 po devítce. Druhou devítku jsem hrál „poslepu“, protože jsem ji nestačil obejít ve cvičném kole. A byla obtížnější než první. Z voleje jsem ji prošel v paru, což byl skvělý výkon. Předváděl jsem nejlepší hru v poli v tomto roce. Oba jsme s Tinťou zahráli 68 a vedli turnaj!

Trochu statistik: greeny v regulaci 16, průměrná vzdalenost od jamky při ranách 50-120 metrů 2,5 metru. Jediné, co mohlo být lepší bylo patování, protože jsem zahrál 31 patů. Právě hra na greenu se ukázala jako největší brzda a stála mě umístění v Top Ten, neboť další dvě kola jsem zahrál shodně 74 a skončil jedenáctý.

Patování mě trápí už od Čeladné. V tréninku mu samozřejmě věnuju nejvíce času, ale nějak to tam nepadá. Nejhorší to bylo na PGA Czech Masters ve Mstěticích, kde jsem měl 34, 34, a 35 patů za kolo. S tím se po par hraje velmi špatně.